Září 2016

< harmony />

30. září 2016 v 17:23 | Kelven
Od doby, kdy v první polovině 21. století lidstvo překonalo dlouhé období válek a chaosu, již uplynulo přes 50 let. Pod přísnou kontrolou nově ustanovené centrální vlády je poprvé nastolen celosvětový mír a díky pokročilým nanoimplantátům jsou minulostí i veškeré nemoci. Zdá se, že lidstvo konečně dosáhlo skutečné utopie. Hranice mezi utopií a totalitou je ale tenká a tři mladé dívky se pokusí systému vynuceného štěstí postavit - pokusem o sebevraždu vyhladověním. Jejich plán je však odhalen a selže - dvě z nich přežijí. O třináct let později pracuje jedna z nich, Tuan Kirie, pro Světovou zdravotnickou organizaci. Když začne harmonii nového světa ohrožovat vlna záhadných úmrtí, mezi indiciemi se objevuje jméno Miach Mihie - třetí ze skupiny, která měla zemřít před třinácti lety.

Bohužel jsem na promítání tohoto filmu nestihla jít na AnimeFestu 2016, jak jsem původně měla v plánu. Pak se mi na to podařilo dočista zapomenout a nakonec mi tohle anime až nedávno připomněla kamarádka.

Jak už vyplývá z anotace, příběh se odehrává v budoucnosti v utopickém světe, který však má chyby (jak už to v utopických světech bývá). Problém je v tom, že je lidé nevidí a svým způsobem ani nechtějí vidět.
Názory, pocity a chápání celého tohoto filmu je ponechané čistě na vás. Musíte se však připravit, že tu budete muset přemýšlet a co hůř; přemýšlet nad věcmi, které vám dost možná nebudou úplně příjemné.
Je tu hodně filozofie a naopak málo akce. Nečekejte žádné epické souboje ani nic podobného, neboť děj je složený z rozhovorů postav, myšlenkových pochodů a flashbacků do doby, kdy byla hlavní hrdinka mladší.

Jelikož mám obdobné příběhy ráda a potěší mě, když se při sledování filmu můžu zamýšlet nad jeho míněním (především, když jsou podporovány mé sebevražedné touhy!), mohu s klidem říct, že se mi to vážně líbilo.

Design: Tvořený v PicMonkey